Heuristika dostupnosti

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: je potřeba lépe ozdrojovoat

Heuristika dostupnosti (z angl. availability heuristic) označuje psychologický jev, při kterém máme tendenci upřednostňovat informace, které si při rozhodování snadno vybavíme. Lidé nabývají zalíbení ve věcech, které jsou aktuálním trendem, protože se s nimi často setkávají, v důsledku si k nim vytvoří silné neuronové spojení. Podobnými efekty jsou cognitive ease (kognitivní snadnost)^[1] a processing fluency (procesuální plynulost),^[2] které jev popisují především ve vztahu s vnímáním (cognitive ease) algoritmickým systémem (processing fluency) mozku.

Stejně jako jakákoliv jiná heuristika^{[pozn. 1]} může vést k iracionálnímu rozhodnutí právě kvůli zjednodušení či nedostatku informací o daném tématu. Největší kognitivní zkreslení tak může vyvolat u méně častých událostí nebo témat. Heuristika dostupnosti tak nachází využití například v marketingu, firmy totiž nemusí nutně investovat do reklamy, která diváka přesvědčí, že propagovaný výrobek je dobrá volba, stačí pokud získá divák reklamou kontakt s názvem výrobku a pokud se následně bude rozhodovat, který si koupí, bude mu bližší, než výrobky s názvy, které nikdy neslyšel.

Combs a Slovic (1979) vysvětlovali heuristiku dostupnosti na příkladu vnímání smrti nemocí či vraždou nebo autonehodou.^[3] Diabetes a rakovina žaludku sice zabije ročně až dvakrát více Američanů než je zabito či při autonehodách, ale zatímco o vraždách či autonehodách se píše velmi často, zdravotní problémy či smrt způsobená nemocí nebývají častým obsahem médií, lidé tedy vnímají mnohem vyšší riziko právě u autonehod či vražd než u nemocí, ačkoliv se věc má přesně naopak.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>